Leden 2012

Anonymous.

28. ledna 2012 v 22:55 | Anet |  Videa


I - legální

28. ledna 2012 v 21:01 | Anet |  Sdílím s vámi...

Ó ano, dámy a pánové, jen přistupte blíže a kupte si noviny, stará známá FBI opět nezklamala...


Spojení...

23. ledna 2012 v 22:35 | Anet |  Alan Rickman
...mě, chlapa a břitvy by zajisté nedopadlo dobře, ale tak představa je to krásná. Ještě lepší, když ten chlap ráno vyleze z vaší postele a vy máte tu jedinečnou možnost ho pozorovat ve vaší koupelně. Což by tak nějak vysvětlovalo, že i ten chlap je váš.


Slza ženy.

22. ledna 2012 v 20:15 | Anet |  Sdílím s vámi...

Malý chlapec se zeptal mámy: "Proč pláčeš?"
"Protože jsem žena," řekla mu.
"Nerozumím!" řekl syn.
Jeho máma ho jen objala a řekla: "A nikdy ani neporozumíš."
Později se chlapec zeptal svého otce: "Proč se mi zdá, že máma pláče bez důvodu?"
"Všechny ženy pláčou bez důvodu," bylo všechno, co mohl otec odpovědět.
Malý chlapec vyrostl a stal se mužem, avšak stále nerozuměl, proč ženy pláčou.
Nakonec zavolal Bohu a když se dovolal, zeptal se: "Bože, proč se ženy rozpláčou tak lehce?"
Bůh odpověděl: "Když jsem stvořil ženu, musela být výjimečná. Udělal jsem její HRUĎ dost silnou na to, aby unesla váhu světa, ale natolik jemnou, aby poskytovala pohodlí. Dal jsem jí vnitřní SÍLU, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí, které mnohokrát zažije od svých dětí. Dal jsem jí TVRDOST, která jí pomůže stále pokračovat, když se všichni ostatní vzdávají a starat se o svoji rodinu navzdory chorobám a únavě, bez stěžování si. Dal jsem jí CIT milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy, pokud ji její dítě hluboce zraní. Dal jsem jí SÍLU přijmout svého manžela navzdory jeho chybám a zformoval jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce. Dal jsem jí MOUDROST, aby věděla, že dobrý manžel nikdy nezraňuje svou ženu, ale někdy zkouší její sílu a rozhodnost stát vedle něj bez výhrad. A nakonec jsem jí dal SLZU, kterou uroní, která je výlučně její, aby ji použila kdykoliv ji bude potřebovat, aby to zvládla. Na tu slzu má opravdu právo, nikdo nevydrží bez slova tolik jako žena! "
Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani ve způsobu jakým si češe vlasy. Krása ženy musí být v jejích OČÍCH, protože ty jsou bránou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska.
Dejte si velký pozor, abyste nerozplakali ženu, protože Bůh počítá její slzy! Žena vyšla z mužova žebra, ne z jeho nohou, aby byla pošlapána, ne z jeho hlavy, aby byla povýšená, ale z jeho boku, aby mu byla rovnou... Z místa pod ramenem, aby byla CHRÁNĚNA, a vedle srdce, aby byla MILOVÁNA...

Změnil se vzhled...

21. ledna 2012 v 15:26 | Anet |  Místní správa


Co víc psát...
Je obyčejný, je nudný a je smutný.

Viktoriánské šaty

19. ledna 2012 v 17:38 | Anet |  Obrázky...


(c.č.)

Drawing

16. ledna 2012 v 21:17 | Anet |  Videa

Childhood.

15. ledna 2012 v 17:08 | Anet |  Obrázky...

Krásky v jiné podobě

13. ledna 2012 v 16:53 | Anet |  Videa
Zamilovala jsem se, ale bohužel k mé smůle a štěstí všech ogánů v těle a jejich fyziologickému uspořádání nemám přes půl milionu, abych svou lásku mohla realizovat.


...mmm

13. ledna 2012 v 16:50 | Anet |  Místní správa
Jen upozorňuji uživatele věštec, aby přestal spamovat svými komentáři u každého mého druhého článku, jinak se osobně postarám, aby nespamoval jak zde, tak i na jiných blozích, jak jsem si všimla.

Oh, no.

11. ledna 2012 v 14:43 | Anet |  Severus Snape

Happy Birthday.

9. ledna 2012 v 16:55 | Anet |  Severus Snape

Nepřipravená.

9. ledna 2012 v 16:42 | Anet |  Místní správa
Konec minulého roku a začátek letošního mě, přiznávám, zastihl nepřipravenou, nebo jsem se na přípravu vykašlala.
Co se týče tohoto blogu, snažila jsem se při příležitosti Vánoc sepsat krátkou povídku, ale z úmyslu zbyly dvě strany textu, se kterým nejsem zrovna spokojená, a dluh, a také jsem se chtěla alespoň pokusit o sepsání článku k narozeninám mé oblíbené knižní i filmové postavy, sakrastického Severuse Snapea, ale vzhledem k tomu, že jsem dnes po týdnu a po nemoci první den ve škole a ještě mě čeká sesmolit reportáž na český jazyk (kterou zde také mimo jiné plánuji zveřejnit, jelikož souvisí s obsahem blogu), tak vůbec netuším, jestli si k večeru najdu chvilku a chuť a hlavně neusnu na klávesnici (protože jsem na začátku srovnávání spánkového a bdícího režimu, poté co jsem se do postele ubírala v ranních hodinách) a zveřejnila bych aspoň kratičký článek... Takže, uvidíme, jak vy, tak já. :)

Oh, how sweet

8. ledna 2012 v 14:49 | Anet |  Alan Rickman
Nevím, jak to vidíte vy, ale mně večer domů přijít ten chlap z první části fotek, tak se obávám, že by toho na něm po mém útoku moc nezbylo, ani ta skvostná šála. :)

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com


imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com



Holčičko, na to máš ještě čas...

7. ledna 2012 v 23:31 | Anet |  Sdílím s vámi...
Nevím, jestli je to tím, že rok od roku stárnu, ale už delší čas na sobě pozoruji, že se vytrácí má vytrvalost se bránit... bránit se před lidmi, okolními změnami, křivdě, strachem... ze dne na den zjistíte, že sedíte, stojíte... a díváte se, jak na vás lidi křičí, protože jim na vás vadí jedna z těch maličkostí, se kterými jste se vy naučili žít a přijali je, i když to trvalo tak dlouho, ale vy namísto toho, abyste na ně křičeli a bránili se, bránili ty zatracené nedostatky, na ně jen hledíte a překvapivě jako pro ně tak pro vás mlčíte. Žádná lítost sebe sama, vztek, nic... prázdno, ticho. A pak vám najednou dojde, že děláte přesně to co vaše matka, když jste ji v dětství rozlobili a pak za ní šli do kuchyně a dělali jako by se nic nestalo, chtěli po ní čokoládu a ona neodpovídala a ani tu čokoládu vám nedala... Zarazíte se a říkáte si, že je na to přece jen brzy. Že ona vás tenkrát měla plné zuby a neustálý křik ji unavoval, tak se uchýlila k mlčení, ale ona na to sakra měla právo, protože vy jste ji vytáčeli den za dnem, ale vám je sedmnáct let a okolí od vás očekává, že se budete do konce bránit, vytasíte drápy, vyceníte zuby... znamená to snad, že jste unavení životem? Proboha! V sedmnácti? Holčičko, na to máš ještě čas... v životě před Tebou ještě bude stát celá řada lidí, jen aby ti řekli, že jsi nedokonalá... ale ty, ty nesmíš mlčet, i když víš, že mají pravdu, musíš se jim postavit čelem a bránit se, bránit ty chyby, které tě tvoří. Nesmíš jim přiznat, že to víš nebo dokonce, že ti to vadí. Protože to je přesně to, na co čekají, aby ve vás zničili i poslední kousíčky nějaké hrdosti. Ale i přesto že to všechno vím, nadále sedím a dívám se na ně, čím dál tím více nechápavě, čeho chtějí dosáhnout, protože já mám stejně ten svůj svět, kam, až mi dopoví, jak špatná jsem, uteču a bude mi dobře. Víte, já je nepotřebuji, nebo si to bláznivě nalhávám, ale já skutečně nepotřebuji někoho, komu na mě vadí, jak se tvářím, co říkám nebo Bože chraň - vzít mi mé milované myšlenky... bože, jsem tak strašně nedokonalá a pořád nemám odpověď na svou otázku, jestli mi to vadí nebo ne. Nevím, jestli mě víc děsí mezi těmi lidmi zůstat nebo utéct a za deset, dvacet let zjistit, že jsem zavřená mezi čtyřmi zděmi a při pohledu do zrcadla se hnusím sama sobě, s tím kam jsem to dopracovala. Sama, ticho v pokoji. V pokoji s vypolstrovanými stěnami... :/

Občas se sama divím, co dokážu napsat, kam až jsem nechala dojít své myšlenky. Berte to s rezervou.

Harry Potter jinak :D

6. ledna 2012 v 14:06 | Anet |  Videa