Fotografie z Osvětimi a Krakova

10. prosince 2011 v 0:26 | Anet |  Obrázky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ellie Red Ellie Red | Web | 10. prosince 2011 v 11:45 | Reagovat

Do Krakova jsem měla jet, zrušili to, což mě mrzí... Prý, že je to silný zážitek, jaký máš názor ty?

2 Ellie Red Ellie Red | Web | 10. prosince 2011 v 11:51 | Reagovat

Už z nějakých fotek, je mi nepříjemno...

3 Anet Anet | Web | 10. prosince 2011 v 16:02 | Reagovat

No, zpočátku jsem to nijak zvlášť neřešila, ale jak se to blížilo a já kolem sebe říkala, kam že se to chystám, skoro všichni mě začali děsit, že je to velký nápor na nervy a obzvlášť mamka mi ještě říkala, abych si to hlavně tak nepřipouštěla, že teď už je jiná doba a vše je jiné, že se to stát nemůže. Dá se říct, že mě spíš vyděsili lidé okolo. Já sama za sebe můžu říct, že my mladí lidé jsme na tragédie zvyklí ze všech stran, jen co vlezeme na internet, zapneme televizi, rádio, je to všude, takže ani já jsem si to tolik nepřipouštala. Dostali jsme polského průvodce, který nás požádal, ať se v průběhu exkurze nesmějeme, ani nijak neusmíváme, což mi přišlo jako samozřejmost. Jeho výklad a některé pasáže mě doslova zarazily, obzvlášť když líčil o tom, kam si ti lidé mysleli, že jdou a že to pro ně mělo znamenat nový lepší život. Když jsem se vcítila do toho, co museli prožívat, tak mi opravdu bylo ouzko. Navíc když ještě chodíš po těch prošlapaných schodech, stojíš v plynové komoře, nebo vidíš metr čtvereční vězení, kde byli nuceni pobývat, to ti nepřidá.
Dle mě záleží na povaze každého člověka, co se té prohlídky zúčastní. Jsem toho názoru, že kdo je starší ročník, toho to zasáhne více, protože do té doby mohl částečně zapadat i jeho život, nebo jeho rodičů a dokáže se do toho lidského utpení vžít více, pro nás mladá to slouží jako ukázka bestiálního chování, kterému bysme se měli v budoucím životě vyhnout, ale jak můžeš vidět ve zprávách, moc se nám to nedaří. Sice to nelze srovnávat s Hitlerem, ale válčíme pořád a z minulosti jsme se nepoučili. Lidé jsou nepoučitelní a budou se zabíjet nadále. Možná kdyby si každý z nás prošel tím čím oběti nacismu, něco by se změnilo, ale ani to není jisté.
Takže pro mě z toho plynulo bolestivé poučení, když budu mluvit sama za sebe.
Žádné noční můry jsem z toho díky Bohu neměla, ale v paměti si to ponesu do konce života a ještě teď to před očima živě vidím.

http://kecikyokolo.blog.cz/1109/slohova-prace-a-nebo-prekopavka

4 Ellie Red Ellie Red | Web | 10. prosince 2011 v 17:12 | Reagovat

Naprosto souhlasím s tím, že se na mladší ( a nejen ty), vlastně mě a vrstevníky, šíří násilí ze všech stran. Ještě bych se chtěla pozastavit nad tvrzením tvé mamky, myslím, není lepší, když si to dítě uvědomí? ( samozřejmě myslím někoho staršího, třeba dejme tomu 15-ti let)Ale jen to jen můj názor.  
     Právě ty místnosti by mě osobně přišly jako velký nápor na nervy, zvlášť  pro někoho, kdo si to ještě představí, ale myslím, že by bylo lepší, že právě Osvětim a Krakov bych měla povinně navštívit.
    Souhlasím taky s tím, že starší ročníky si to uvědomí více, a když vezmu vobraz mojí bývalou třídu, myslím, že by se to nevyhnulo pubertálním výsměškům a měla bych sto chutí je pořádně vyliskat.
    Je dobré, že sis vzala ponaučení, jeden z hlavních účelů otevření Krakova a Osvětimi jako  " muzea" nemyslíš?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama