Smrt jako smrt?

7. září 2011 v 19:09 | Anet |  Sdílím s vámi...

Na začátek uvádím reakce (červená barva), které jsem objevila dneska na Facebooku a pod tím vždy mé připsané reakce (modrá barva):


"!!!Zítra všichni do škol a do ulic v černých trikách jako vzdání úcty našim hokejistům!!! Nemusí být úplně černé, ale nechoďte, prosím, v barevných trikách!!! Prosím, zkopíruj tento status, ať to ví všichni ;( ."

(opraveno mou osobou, protože autor nerozlišuje souvětí)

---

To abych chodila v černém 365 dní v roce kvůli obětem po celém světě... denně zemře tolik lidí na nemoce, války, a kvůli zbytečným vraždám. Asi by to chtělo obměnit šatník, obzvlášť barvy.
Ano, byli slavní, byli nadaní... byli to národní "hrdinové", uznávám to, co uměli, dívám se na mistrovství světa...
Ale včera jsem byla na exkurzi v Osvětimi, slyšela jsem šílené věci, viděla šílené věci, ale NIKDY jsem nezažila, aby se zde zveřejnil podobný status kvůli úmrtí afrického dítěte, kvůli oběti nacismu, kvůli válkám v Libyi... a zažiju to někdy?

A ješte jeden status:

Verry Sekaninová: Denně umírají tisíce dětí hladem a tady všichni brečí, že umřeli 4 hokejisti...

Jarda Brožek: Verry, promiň, ale co mi je po Africe?... tihle tři hokejisti nám dělali radost z hokeje pár let, zaslouží si lítost... Hoši děkujem! Naposled :(

---

Ano, je pravda, že denně umírají tisíce lidí v Africe, Asii a vůbec po celém světě a nikdo po nich ani nehlesne, není na FB plno statusů, že umřelo africké dítě. Tady si musíme uvědomit, že oni byli známí pro to, co uměli a tak se bude jejich památka uctívat veřejně. I mě je líto, co se stalo. Cenila jsem si toho, co dokázali. Jen bych jednou chtěla zažít i to, aby jsme se zabývali právě těmi neznámými lidmi v Africe... a nestěžovali si kvůli blbostem.



Ano, dnes, 7.září 2011, došlo na území Ruska k tragické nehodě letadla, při které zahynuli naši tři čeští hokejisté, mimo jiné hrající i za národní tým.
Je to zcela zbytečná smrt. Byli to mladí lidé, mnozí z nich mající rodiny, a mohli po tomto světě chodit dalších dvacet, třicet let...
Bohužel, osud je už takový a my ho nedokážeme ovlivnit, ač bychom sebevíc chtěli.
Já sama jsem rok co rok sledovala mistrovství světa v hokeji, rvala si vlasy z hlavy, když na nás páchali cizí ráči fauly, plakala štěstím, když hráli českou hmynu a Jaromír Jágr se modlil, plakala, když jsme stáli se skloněnou hlavou na ledě a poslouchali hymnu cizí.
Obdivovala jsem je. Ne každému člověku je nadělen takový talent, jakým disponovali oni. Byli jiným způsobem národní "hrdinové", ačkoliv se o tom dá polemizovat. Pro někoho je hrdinou člověk, který obětoval život ve válce, pro jiného hráč, který proslavil svou zemi ve světě. Já se přikláním k oběma verzím. Každý jsme svým způsobem hrdinou, ať už umíráme pro dobro země, nebo střílíme na bránu.
Je mi líto, co se stalo.
Nechtěla jsem celé události uvěřit. První mě zaujal článek "minuty ticha" na FB, brala jsem ho ale za pouhý a ubohý poutač něčí pozornosti, ale stejně jsem se raději podívala na Novinky.cz, kde mě to "praštilo" mezi oči a já se zarazila.
Nemám ráda ty hlavní zprávy. Pokud tam nevidíme spory politických stran (když se zrovna nic horšího neděje), tak spatříme titulky jako "zemětřesení, teroristický útok, při nehodě zemřelo...,"

Spadlo letadlo s hokejisty Jaroslavle. Zahynuli i Marek, Rachůnek a Vašíček.

Ale proč jsem na začátku článku kopírovala ty statusy...
Jednoduše mě dostalo to něco v citaci "Verry Sekaninová".
Věděla jsem, jak to myslí. Sice to nebylo chytře napsáno, ale měla také pravdu, ať už si to chceme přiznat, či nikoliv.
Včera, je to den, jsem navštívila koncentrační tábor Osvětimi v Polsku a slyšela tam doslova šílené věci, které se mi provždy vryly do paměti a pravděpodobně tam i navždy zůstanou. A jsem za to ráda. Poslala bych tam všechny, jednoduše bych tam jezdila na výlety s dětmi základních škol, protože to, co čtu denně na FB, mi jen potvrzuje, že ti lidé vůbec, ale vůbec, nemají tušení, co je tragédie.
Plýtvají s tím slovem, aniž by věděli, co říkají.
Je něco jiného, když napíšeme něco ve smyslu: "já se asi půjdu zabít, rozešl/a jsem se s přítelem/kyní / doma na mě zase řvou", ale je to jen slovní obrat. A něco jiného je, když si s tím člověkem začnete psát a rozebírat to a zjistíte, že on to myslí vážně.
Pokaždé se těm lidem snažím říct, že nevědí, co říkají, že si přeci musí uvědomit, co se denně děje ve světě, že tam za jejich "tragédií" umírají lidé, ať už na nevyléčitelné nemoci, nebo za muškou zbraně.
A věřte mi, málokdy to pochopí.
A já si pak uvědomím, že si s těmi lidmi nemám co říct, pro mě jsou to nepochopitelní tvorové, kterým byl dán jazyk zbytečně a lépe, kdyby mluvit nemohli. Stalo by to aspoň pro ně jejich vlastní tragédií.

Zkrátka chci říct, že jsem ještě na ulici nepotkala člověka, který by měl na sobě černé triko z důvodu, že ten den zemřelo v Africe tolik lidí, že v Libyi zůstalo po střelbě několik mrtvých, že v Asii nemají co jíst, že... já nevím.
Ne, ani mě nepotkáte v černém triku (když ho zrovna toho rána nevyhrabkám ve skříni), ale nepíšu podobné statusy na FB, nedělám tragédii z rodinné hádky, ačkoliv mě to tolikrát mrzí, neřvu, že nemám přítele...
Jsem ráda, že jsem schopna si uvědomit, co JE TRAGÉDIE a z čeho to jen lidé dělají a byla bych ještě raději, kdyby těch lidí jako já bylo více.

Mamka jde zítra k zubaři na čištění kanálů, bojí se, říkala mi to. A tak jsem se pozastavila a odpověděla, že chvilka bolesti se zvládne, že přeci neumírá v chatrči na choleru. A bylo mi dáno za pravdu.

Uvědomte si, prosím vás, co občas vypouštíte z úst. Zkuste si před sebou představit umírajícího člověka, ať už díte s leukémií v nemocnici, nebo podviživené černošské dítě a řekněte mi... opravdu byste byli schopní vypustit u úst "vaši tragédii"?

Dnes umřeli tři lidé, znalo je několik milionů lidí, několik milionů truchlí na FB.

Dnes zemřelo 1000 afrických dětí, znaly je při troše štěstí (jestli nezemřely dříve) jejich matky, promiňte mi, jestli špatně vidím, ale kde je ten status na FB?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hogreta hogreta | Web | 7. září 2011 v 19:27 | Reagovat

já... nemám slov. Tvůj blog se právě jediným článek přenesl mezi mé oblíbené. Jakoby si mi brala písmenka zpod ruky.
Až na jednu maličkost s tebou souhlasím do puntíku. Nesouhlasím s tím, že by do Osvětimi měli jezdit děti základních škol, naopak, myslím, že by tam neměly jezdit osoby mladší patnácti let. A to ne proto, že by tam viděli něco, co by je poznamenalo - ale naopak, dítě tohle nepochopí. Sestra spolužačky jela ve třinácti se třídou do Osvětimi a všichni to brali jako výlet, prostě že nemusí do školy. Děti si nedokážou ty hrůzy představit, neosloví je to. Na to, aby to člověk pochopil a dokázal si to nějak v hlavě uspořádat potřebuje určitý věk. Proto si nemyslím, že je to místo pro děti. Ty tu situaci jenom zlehčují...
Když jsem byla v Osvětimi já, tak tam zrovna měli exkurzi mladí Izraelci. Mohlo jim být tak patnáct - šesnáct. Všichni brečeli, vzlykali, chodili tam oblečeni ve svých vlajkách. A řeknu ti, že tohle je pro mě jeden z opravdu silných zážitků. Sama jsem se z návštěvy Osvětimi vzpamatovávala ještě čtrnáct dní, ale i tak si vůbec nedokážu představit, co cítili ti mladí lidé. Opravdu si to nedokážu představit. Ale bylo to asi hodně zlé...
Ale máš pravdu, že návštěva alespoň nějakého koncentračního tábora měla být povinná - třeba v prvním ročníku střední školy.
Jinak souhlasím s celým článkem. Také zítra nepůjdu v černém tričku a ani si nenapíšu na fb žádný status. Ne proto, že bych si myslela, že to co se stalo není tragédie, ale proto, že kdybych se musela trápit nad každým promarněným mladým životem tak bych se velmi brzo zbláznila... Ale to neznamená, že by mi to nebylo líto. Ano, je mi to líto, je to opravdu hrozné. Bohužel se ale v našem světě dějí opravdu hrozné věci denně:(...

2 Mary Depp Snape Mary Depp Snape | Web | 7. září 2011 v 19:27 | Reagovat

souhlasim,nevíc co se týče hokejistů dělaj s toho velký hafo..bude to možná kruté,ale co mě je po tom? já nemám rozdíly mezi hokejistou a bezdomovcem.Copak se někdo oblíkal do černé když bezdomovci umrzavali za živa,oblékal se někdo do černé,když ta matka zabila svoje 4 deti? ne,tak proč bych se ted' měla něak měnit,dělat jak je mi to líto..denně umírá mnoho lidí a pes po nich ani neštěkne.Mimo to,jsem snapeofil a mám s tím spojený i svůj zjev,jinými slovy..málo kdy mám na sobě jinou,než černou barvu.

3 Lea Lea | Web | 7. září 2011 v 19:28 | Reagovat

každý brečí za ty které zná. Z těch hokejstů se mi chce brečet, ale to ještě nic není proti tomu, že mi umřel taťka... to jsem samozdřejmě brečela dost. Ale určitě nebudu řvat kvůlli nějakým děckam, kterým vůbec neznám. Ano je to hrozný v tý africe. Ale já už jsem prožila dost úmrtí mých známých a nebylo to vůbec příjemný, ale proč se jěště zatěžovat někým, koho vůbec neznám??? stejně jim bude po smrti líp. Je to hrozný když to říkám, ale když tam někdě nemají ani jidlo tak určitě bude lepší zemřít. Aspoň já bych to chtěla skončit!.... Kdyby jsem tam měla ale někoho známého a umřel tak to je mi líto to je jasný. kdybych MĚLA BYT SMUTNÁ KVŮLI KAŽDÝMU ÚMRTÍ VE SVĚTĚ TAK Z TOHO SNAD ZEMŘU TAKY. ...

4 Pee.Bee Pee.Bee | 7. září 2011 v 19:29 | Reagovat

Ano,nikdo nepíše o smrti afrických dětí,ale o hokejictech ano. Proč? Protože hokejisty jsme znali ,fandili jsme jim v televizi ,radovali se s nimi i nadávali na ně.Stali se něco jako "součástí našeho života". Kdyby jsem ty africké děti znali, tak si taky píšem o nich statusy a truchlíme pro ně ...Opravdu není smrt jako smrt. Víc truchlíme pro ty co jsme znali.Neříkám ,že by mi ty děti byly volné,taky je to smutná záležitost. Ale neznala jsem je,kdovi co by z nich třeba vyrostlo,nebudu všechny házet do jednoho pytle ,určitě by mezi nima byli i hodní lidé.Jen chápu ,proč tedkon všichni truchlí pro hokejisty a nikdo po afrických dětech(a jiných zemřelích lidech). Jinak dobrý článek,skvělé na zamyšlení. :) Uvědomila jsem si jak bez rozvážení a úplně bezmyšlenkovitě používám slovo "tragédie". Jsem zas o něco chytřejší ;)

5 Anet Anet | Web | 7. září 2011 v 19:40 | Reagovat

Děkuji vám za vaše reakce a souhlasím s nimi.

Nechci zde lidem říkat, aby se radovali ze smrti. Nechci přikazovat, abychom truchlili za lidi po celém světě.

Jen chci říct, že každičký lidský život má stejnou cenu, ne větší, ne menší.

hogreta: Ano, máš pravdu. Samozřejmě to nemůže pochopit dítě, co neví, která bije. Ostatně děti, které k tomuto bodu dospějí v dějepise, by pak mohli jet se školou do koncentračího tábora. Mně osobně se to zase pěkně srovalo v hlavě.

6 Katkaklem Katkaklem | 7. září 2011 v 20:47 | Reagovat

Ještě před tím než si přečtu komentáře nade mnou napíšu já sama komentář, protože nechci být nijak ovlivněna.
----------------------------------------
Jak píšeš:
Uvědomte si, prosím vás, co občas vypouštíte z úst.---> Toto se nedá ovlivnit, každý člověk má v hlavě zafixováno, že ta naše bolest je ta hlavní bolest. Vím že tak to není a nikdy nebude. Vždy se najde někdo, kdo trpí mnohonásobně více než-li my!
Když říkáme "bojím se jít zítra do školy, píšeme písemku" "Bojím se zubaře"  neuvědomíme si, že někdo se právě v tu samou chvíli bojí více než my "Drží mě u sebe ve sklepě, co se mnou udělá?" Ale každý se v danou chvíli bojí něčeho.
Smrt je jiná. Krutější než strach. Jsou různé nemoci, na které umírají lidé v Africe nebo kdekoliv jinde, kde nemají dostatek potravin. Každý se bojí smrti. (aha, jsem někde jinde, nevadí)

Ber to tak, že tito Facebookaři jsou závislý na slavných osobnostech, oni si neuvědomují nic, co není slavné. Myslíš, že by se pozastavili nad tím, že umřel Rachůnek, kdyby nehrál mistrák? Kdyby hrál jen obyčejný lední hokej pro radost? Ne, nikdo by ho neznal a kdyby umřel, nikdo by se nad tím nepozastavil. On je slavný! On má právo být slavný i dobu po životě. Ale je to celé ptákovina. Každý má na toto právo. A každý to také tak má. Kdyby mi umřel soused, stále na něj budu vzpomínat ať ve zlém nebo dobrém. Bude pořád v mé hlavě, i když ho budu znát jenom já. Nebude to celosvětové.
FBaři se nezastavují nad smrtí chudého, obyčejného dítěte trpícího hlady v Africe ("Co je mi do Afriky") To je tím, že všichni do jednoho jsou posedlí slávou!

7 SaraPolanska SaraPolanska | 7. září 2011 v 21:19 | Reagovat

Lidé jsou v první řadě ovce, jdoucí s davem bez ohledu na to, zda to tak skutečně cítí. Někdy mám pocit, že lidé ani nic necítí, protože obrečet slavnou osobnost umí každý. Kdo truchlí za ty lidi, co umírají teď a nikdo je nezná? Teď, teď, teď... tři lidi a kdo zapálí svíčku? Více jsem řekla ve svém statusu na FB. S tvým názorem souhlasím a lépe než ostatní to už v tomto příspěvku nejspíš nevyjádřím. Lítost se přeci nedá vyjádřit v písmenkách a to ani ta nad hloupostí ovcí ani ta, která by pomohla rodinám těch hokejistů překonat těžkou ztrátu, kterou ale denně zažívá každý z nás.

8 Katkaklem Katkaklem | 7. září 2011 v 21:22 | Reagovat

[2]:  Problém je v tom, že někteří bezdomovci si za svůj stav můžou samy. Vem si, kolik z nich si peníze šetří? Který z nich se snaží být jako ostatní, pracovat, najít si byt. Oni by to dokázali, ale nechtějí. Raději chlast a cigára a některým to takto vyhovuje. Kdyby vyjádřili alespoň malinkou snahu, zotavili se. Věřím v to. Kdyby nebyli ochlastové lidi by jim ty peníze dávali!

9 hogreta hogreta | Web | 8. září 2011 v 0:09 | Reagovat

[8]: z druhé strany chceš ale říct, že jejich život má menší cenu jenom proto, že ho žijí podle svého a podle priorit, se kterými my nesouhlasíme? Oni se nesnaží zotavit, protože nechtějí. Jim to tak asi vyhovuje, je to vlastně jejich věc, pokud tím nikomu neubližují. Jen nevím, proč by potom měl mít jejich život cenu menší. Naše rozhodnutí a priority z nás dělají lidi méněcenné a "vícecenné"?

10 Katkaklem Katkaklem | 8. září 2011 v 16:39 | Reagovat

[9]:
Teď asi nechápeš ty mě! Já jsem zásadně proti tomu, aby se lidi dělili na slavný a méně cenné! Já reaguji na Depp Snape, kde píše, že bezdomovci umírají zimou... Můj názor je, že za to, že umírají třeba tou zimou si můžou sami. Oni na to mají. Rozumíme si?!
Zase mě to rozhodilo, když pár komentářů nahoru píšu, že jsem proti a teď mi sem někdo napíše, že jsem nakonec já ta špatná, která lidi takto soudí!

11 hogreta hogreta | Web | 8. září 2011 v 21:05 | Reagovat

[10]: klid prosím tě, já tam měla otazník, normálně diskutuji, nenapadám tě:-D. Podle počtu otazníku je jasné, že se tě ptám, jestli je toto tvůj názor... Stačí napsat "ne, tohle si nemyslím". Vůbec to neber osobně, já to takhle rozhodně nemyslela...

12 Katkaklem Katkaklem | 9. září 2011 v 6:43 | Reagovat

[11]: :-D :-D :-D :-D Já jsem klidná, však O.K... :D

13 hogreta hogreta | Web | 9. září 2011 v 20:38 | Reagovat

[12]: no napsala si, že tě to rozhodilo, tak jsem se lekla, co jsem to způsobila :-D tak to je fajn, že už OK :)

14 Katkaklem Katkaklem | Web | 10. září 2011 v 22:42 | Reagovat

Co jsi způsobila? No měla jsem srdeční zástavu, začala mi téci krev z nosu, nohy se mi zlomily samy od sebe... jinak nic závažného :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama